O potřebě porozumění mezi dřevěnými zvířátky

Jak je to smutné, když se dřevěný přítel z okna naproti otáčí zády...

$$OBR89521$$

Ale třeba se jednou otočí. Ostatně, je to také nový přírustek do této pozoruhodné pražské ulice, tak v centru a přece tak klidné, že se v ní minulý týden bobovalo...

Sníh už slezl. - Já se zuju a boty nechám před dveřma, volá návštěva, sotva otevřu, - před domem jsem šlápl do hovna a nejde to dolů!

Co je proti tomu tichý smutek dřeva...

1 komentář:

  1. Tak tahle fotka dala mým jarním smutkům zcela nový směr...

    OdpovědětVymazat