Příšera z jezera

Stejně jako nikdy není jasné, jestli jdu já dřív otevřít ledničku nebo jestli kočky před ní dřív sedí, nebylo teď jasné, jestli se zabzučení ozvalo dřív než se kočky s tlamičkami jektajícími vzrušením seřadily před oknem.

Bzz bzz.

Červený závěs se nadouval, vzpínal, prohýbal a vlnil. Pak ta obluda vletěla dovnitř. Děsivé monstrum. Obří fčela. Vosa velká jako myš. Sršáň velikosti krkavce.

Přiznejme dopředu, ať to slabší povahy nezkosí, že šlo o obtloustlého čmeláka.

Před pár týdny jsem pozoroval Damien při intelektuálně-sportovním výkonu. Dlouho obcházela a přeměřovala si jednotlivé kusy nábytku, až vymyslela vhodnou cestu: Ze země vyskočí na židli, pak na stůl. Otočí se a skočí do třetího patra regálů, přeleze za hi-fi, zezadu se vyškrábe do čtvrtého patra, přeskočí vedle na skříň, otočí se zpátky a po krabicích opatrně přehupká ke svému cíli, oknu ve výšce dvou a půl metru.

Taková my máme okna.

A když k tomu oknu čmelák zamířil, bylo jasné, že Damien svou cestu nezapomněla.

Čmelák zoufale zkoumal zavřené okno. Skulinky nenalezl. Překazil jsem Damien plány na třetí patro. Čmelák musí být zachráněn!

Jenomže čmelák nepřemýšlel, odmítal se otočit k druhému, otevřenému oknu, a použil větší kladivo.

Výsledek - jizvy na lebce a rozražený spánek, řekl by Karel Kryl. Čmelák spadl za regál. Už nebzučel.

Oba lovci sklonili hlavu a natáhli ji dopředu. Gepardi, tělo při zemi, jen dvě boule kolem lopatek nad vysokou trávou, strnulost, jen ocas vztekle šmejdí ze strany na stranu a vousky se netrpělivě chvějí.

Ve vzduchu je cítit krev a já nemůžu nic dělat. Čmeláčka nevidno.

A tak se snažím aspoň propočítávat dráhy lovců. Každý se blíží z jiné strany, a najednou Damien zaútočí pravou přední.

Naprázdno, ale už vím, kde čmelda je. Propadl až dolů a spadl na krabici, která je těsně přiražená ke zdi. Nad krabicí je jen maličký prostor, tak na jednoho čmeláka, tak na jednu kočičí tlapku.

Čmelák sedí uprostřed, v bezpečí. Tlapka není tak dlouhá a úzká, aby se protáhla až k němu. Dva směry jsou hlídány, dva jsou volné. Dvě cesty ke zkáze, dvě ke svobodě.

Dvě kočičí hlavy, dva páry očí, panenky roztažené. Kdo by odolal?

Dezorientovaný čmelák se začal pomalu šinout k pootevřené kočičí tlamě.

(pokračování příště)

7 komentářů: